Možná se známe 3
20. 11. 2009
Vzbudila jsem se asi o půl osmé ráno. Angee spal hned vedle mě. Jeho ruka mi rádoby nenápadně ležela na koleni a já se musela trošku smát. Opatrně jsem vstala a chtěla se vypařit. Hlava už mě skoro nebolelarány. zato ruku jsem měla jako v ohni, skrz obvaz už protekla krev z rány. Začala jsem hledat něco na způsob lékarničky. Po pár minutách jsem vítězislavně otevírala dvířka od mrňavé skříňky v rohu kuchyně. ,,Prášky, náplast, mastičky, teploměr.....hmm....ale obvaz nikde..." breptala jsem si česky. ,,KŘACH!"..... ,,Kruci..." ulevila jsem si (opět) v mém rodném jazyce. Byla to poměrně řacha a tak jsem se pomalu otočila a modlila se aby Lino ještě spal. ,,Uff..." oddychla jsem si poté, co jsem zjistila že Angee hajá na pohovce a ze sna se směje.... Ten nahoře mě má asi rád říkala jsem si v duchu.... Chvilku mi to sice dalo, ale pak jsem obvaz přecijen našla. Natočila jsem si sklenku vody, protože krev vážně nemám ráda.... Sundala jsem obvaz... Na ruce jsem měla asi deseticentimetrový šrám. Netuším, kde jsem k němu přisla, ale bylo to hnusný. ,,To nevypadá dobře, měla by sis zajet do nemocnice," pronesl Angelo, který stál za mnou. ,,Jo,taky ti přeju krásný ráno." Mrkla jsem na něj.
,,Hele, vážně myslíš, že ten doktor je nutnej...?" Ptala jsem se s (mírnou) nechutí.
,,To je, copak si slepá...? Nebudu riskovat, že sebou zas někde plácneš.
,,No, jak myslíš, ale já tam netrefím, nemam tušení, kde nemocnice je...."
,,Já tě tam samozdřejmě zavezu..." Usmíval se Lino.
V nemocnici jsme čekali asi hodinu a pak jsem přišlá na řadu já. Doktor mi ruku prohlídl a řekl: ,,No, slečinko, já vám to sešiju a za týden přijdete na kontrolu, ano..?"
Automaticky jsem přikývla. ,,No, a ten týden musíte mít klid takže tady máte neschopenku, Strčil mi do ruky cár počmáraného papíru. ,,Ale já musím do pr-"
,,Ano, bude v klidu, já to zařídím." Skočil mi do řeči Angelo.
Odešli jsme od doktora a nasedli do auta. ,,Já teď pojedu do studia, tak pojedeš se mnou, ab ses nenudila, ju...?" Ruka mě bolela a dělalo se mi blbě. Vzal mě povzbudivě za ruku a pohladil po tváři. Udělala se mi husina po celém těle. ,,Hele, jedem natáčet na Gymnich a pár dní tam budem, takžeeee.....mě něco napadlo...." řekl a zastavil před barákem, kde jsem teď bydlela.
,,Napadlo mě, že bys tam mohla jet s náma, do práce stejně nemůžeš..."
Jo, přiznávám, chtěla jsem protestovat, ale pak jsem si řekla, že pojedu, nechtěla jsem být sama. Vlepila jsem mu pusinu na tvář a pronesla něco na způsob toho, že to je skvělej nápad. Vyběhla jsem si nahoru sbalit věci, pak jsem si na chvíli sedla k oknu a koukla co dělá Angee. Seděl v autě jak opařenej a hladil si tvář, kterou sem mu předtím políbila.
,,Můžem," dosedla jsem do nablýskného Fordu.
,, Fajn, do hodiny tam jsme.." pronesl Lino, pořád trochu omámeně. ,,Vydžíš to...?"
,,Jo, pokusím se.." Ušklíbla jsem se.
Gymnich byl nádherný a obrovský. Musel mít spoustu místností. Před hlavní branou byli dva Bodyguardi. ,,Á pan Kelly." huhlal jeden z nich a otevřel bránu. Zajeli jsme na dvůr. Od příjezdovky až ke vchodu byly místo dlažby malé kamínky. Dveře byly dvojité, bylo to jako zámek z pohádky. Vylezla jsem z auta a zámek si prohlížela. Zřejmě jsem otevřela pusu, protže angee ke mně přistoupil a řekl: ,,Zavři pusu krásko, zítra ti to tu ukážu, až sem bude svítit měsíc, to je teprv něco..."
Dveře se rozletěly a vyběhla z nich vysmátá Maite.
,,Ahooooooj Katyyyyyyy....!" Ječela, div sem neohluchla. Krátce jsme se objali, pak šla přivítat i Angela. ,,Ahoji bráško!" Objala ho taky a dala mu pusu na přivítanou.
,,Zdravím tě, moje drahá sestřičko." objal jí a pusu jí vrátil.
Byla jsem překvapená, že mě poznala, opět to vypadalo, že mě zná už léta.
,,Hey, vedu vám návštěvu," řekla a šťouchla mě do žeber. ,,Pamatujete si na Katrin?" ptal se Angee s nadějí v hlase. ,,No, jasně že jo, klub Paradise, viď...?" vyhrknul Johny s (neskrývaným) nadšením. ,,Jo, jo...." přikyvovali ostatní a zvedali se k pozdravu. S Linem se všichni objali a holky ho políbily na tvář nebo na čelo. U mně byla první Trisha: ,,Ahoj, ráda tě zase vidím..." pak Kathy: ,, Jak si žiješ Kath?" obě jsme se z npochopitelných důvodů rozesmáli. Potom Barby: ,, Eeeh, ahoj, " pípla nesměle a potřásla mi rukou, další byl John : ,, Ahoj, Princezno.." *muck* , pak Jimmy: ,,Vítej u nás, " *muck* a nakonec Paddy: ,, No, takže..... ať se ti tu líbí," řekl a políbil mě na tvář. ,,Díky," odpověděla jsem mu(možná jen ze slušnosti). Trochu mě zarazilo, že tu nebyla Kira s dětmi, ale nechtěla jsem setrkat nos do cizých věcí a tak jsem to nechala plavat.
Po kafi se celá banda přesunula do studia, aby se nejdřív trochu rozehráli. Každý si potichu vydrnkával to svoje a pak dali několik songů společně. Moc se mi to líbilo a tak jsem si pobroukávala s nimi. ,,Na, zkus si to," přišel ke mně Paddy a podával mi ykteru.
,,No, já nevím....Tak.... tak dobře půjč mi to." vzala jsem si ji a začala potichu hrát moji oblíbenou.
,,All my bags are packed
Im ready to go
Im standin here outside your door
I hate to wake you up to say goodbye...."
Angee, se ohlédl kdo to hraje, a obdivně na mě koukal.....
,,Emmm, no co, i český holky umějí hrát na kytaru ne..?
,,No, mě překvapuje tvůj nádhernej hlas, totiž, tuhle písničku hraju občas na koncertech...."
,,Aha....no, tak to pardon, už nebudu, anych ti ji nezhnusila.." Smála jsem se.
,,Ne ne, hraj dál, chci slyšet jak to zní od holky," (skoro) šeptal.
A tak jsem hrála dál, Angelo se přidal ke mně, odehráli jsme celou písničku, on hned jak začal zpívat mrknul na Jimma, aby spustil rekordér. Nevšimla jsem si toho a hrála(a zpívala) jsem dál....
Asi za 4 hodiny se nahráli 2 nebo 3 písničky do jejich nového alba, pak se odhlasoval odchod na oběd. Ruka mě pořád bolela, ale nechtěla jsem ze sebe dělat chudáčka. Odklízela jsem se, aby se mohli v klidu najíst. Šla jsem do schodů a cítila několik párů očí na mých zádech.
,,Co...?"
,,No, kam jdeš..?" otázal se Jimmy a nespoštěl ze mě oči.
,,Nooo.... k sobě přece....nebudu vás rušit při jídle....Jdete snad obědvat ne..?"
,,No jdem, ale leda s tebou..."