Vítej ve světě příběhů...

Tento příběh je asi jeden z prvních... Je pondělí....... Líně vstávám z postele a hned po tom, co mě máma zpraží svým pohledem vběhnu rychle do koupelny.... Ranní hygiena, trchu make-upu, řasenka, pastelový stíny (moje oblíbený modrý) a.... ,,Do háje, já se na to...!" vzekám se při snaze zkrotit moje neposlušný kaštanový vlásky..... Po desetiminutovém boji se vzdávám, ,,Tak fajn !" ulevím si a sepnu vlasy modrým motýlkem (skřipcem). Vejdu do mého pokoje a vezmu si věci na sebe z mé cestovní tašky. ,,Ahoj mami..." pozdravím nenuceně. ,,No prosímtě kde se couráš ty trubko?" ,,Hele tak takle mi neříkej, je mi dvaadvacet a ne pět...." odseknu na maminčino ,milé' přivítání. ,,Neboj se už padám, nebudu vás tu otravovat." ,,Proč si tu vlastně chtěla přespat?" ,,Musím na letiště, Letím do Německa najít si nějakou práci..." ,,Hmm, tak fajn tak už vypadni, víš že tvůj otec tě tu nerad vidí..." Vylejzám z taxíku a milému řidičovi nechám stovku navíc, oplatí mi to úsměvem a já pokračuju s mými kufry k letišti. Teď už sedím v letadle a pouštím si písničky z mp3. ,,Aaaach...." vydechnu nadšeně, ,,miluju německo." Řeknu tiše a hledám nějaké to žluté auto (taxik) aby mě odvezlo do nového bytu, kde jsem měla bydlet, po domluvě s nějakou ženou. Nadiktuju adresu a za deset minutek už očima hledám jméno na zvonku. A! tady je! ,,Crrrrrrrrrrrr" ,,Kdo je?" ,,To jsem já, Katy...." ,,Aha, pojďte dál, druhé patro" pozve mě milý hlas. Jsem zabydlená a podařilo se mi najít si práci v jednom skvělém klubíku v centru. Každý večer je tu plno, ale dneska je něco jinak, ve vedlejším sále budu dnes obsluhovat jakousi rodinnou oslavu. Do půl hodiny je klub úplně plný a já už čekám na hosty ,mého' večera. ,,Haloo?" ozve se nějaký dívči hlas. ,,Oh good evening Miss, you must be Maite..?" odpovídám stejným jazykem ,kterým mě zdravila. ,,Jojo, to sem já, kde máme sál?" ,,Tudy prosím..." začla jsem zdvořile, ale Maite mě zarazila ,,Maite, tykej mi, když tu s námi musíš být celý večer" usmála se. ,,Katy, ahoj.." Dorazili i ostatní a vlídně mě vítali jako kdyby mě znali léta. Patricia, Johny, Barby,Paddy, Kathy,Angelo,Kira,Jimmy........lítalo mi hlavou spoustu jmen která jsem zaslechla během pár minut. Rodina si připíjela a já jsem stála v pozadí u baru v jejich sále.....Shýbala jsem se pro nové lahve s vínem.... ,,Je tu někdo?" ozvalo se vesele z druhé strany baru. ,,Eh, promiňte, tady jsem," řekla sem a snažila se donést lahve ke stolu, klouzalo mi to a jedna lahev začala trochu sjíždět ,,Jejej, já ti pomůžu," ozval se za mými zády stejný hlas jako u baru. ,,Angelo, těší mě..." ,,Díky, ale oslavenec mi přece nebude pomáhat," vydechla sem vděčně. ,,Ale oslavenec chce pomoct milé dámě, která nás tu obskakuje celý večer...." usmál se Angelo nádherným úsměvem.... Teď už zase sedím na židli a popíjím víno s ostatními Kellyovci, jak sem se dozvěděla při rozhovoru s Maite. ,,Tak a teď si zatancujem, kdo půjde s oslavencem?" Křičel někdo z holek. Všichni už byli v náladě a jen se líně zvedli k tanci. Jen já jsem zůstala sedět. Už se mi klížily oči a tak jsem se pohodlněji posadila a dělala že koukám na ostatní. ,,Smím prosit krásnou dámu o tanec?" přitočil se ke mně Angelo.Přikývla jsem a nechala se tánout na parket. Tančili jsme snad celou věčnost a já cítila jeho teplý dech za krkem, přibližoval se pořád blíž ke mě a já jsem neměla sílu se odtrhnout. O týden později.... Mám vyděláno víc peněz a tak se procházím po centru a hledám plakáty typu ,volný byt ' a tak... Po několika neúspěšných pokusech o domluvu už začínám šílet a popadám mobil. ,,Haloo? Ahoj Jani, máš chvilku?....Fajn, tak jak se tam máte, už jste se udobřili? aha tak jo, zavolej jindy...." sklesle hodím telefon do tašky a sedám si na nšjakou lavičku uprostřed města. ,,Fajn, vůbec nevím kde jsem a nikoho tu neznám." ,,Ehm, prosímvás, poradíte mi kde jsem? Nějak jsem se tu ztratila...."